Sociální stereotypy

Sociální stereotypy (percepční stereotypy) jsou mechanismy, které často vedou ke zkreslenému vnímání a chybnému posuzování druhých osob

1. HALÓ EFEKT (nejčastější chyba při vnímání lidí) – celkový pohled na druhého člověka je podřízen nějakému, většinou výraznému (ne však podstatnému), znaku osoby. Efekt prvního dojmu, podle kterého posuzujeme další projevy (pozitivní dojem vede k dalšímu kladnému hodnocení a naopak). Vzbuzuje další sympatie či antipatie.
2. OBRANA a PROJEKCE – bránění se nějakým vlastním negativním vlastnostem či projevům a ovlivnění jejich percepce u druhých lidí, obvykle jsou jim tyto vlastnosti připisovány. Promítání příčin vlastního neúspěchu do jednání jiných lidí. Promítání svých vlastností (zvláštností) do jiných lidí. Promítání příčin vlastního chování do interpretace motivace chování jiných lidí. Připisování druhým naše vlastní motivy, nedostatky ale i klady, vzorce chování a vysvětlování projevů druhých podle našeho chování.
3. EFEKT SHOVÍVAVOSTI a PŘÍSNOSTI – pozitivní hodnocení lidí, ke kterým máme kladný vztah. Podceňování nedostatků a přeceňování úspěchů oblíbené osoby a naopak. (časté u vnímání dítěte vlastními rodiči). Nejde o kalkulativní “nadržování“ nebo “stíhání“ ale jde o chybu způsobenou nedostatečným náhledem určitého citového vztahu.
4. STEREOTYPY, PŘEDSUDKY – přisuzování druhým vlastnosti na základě příslušnosti k určité sociální skupině. Formy iracionálně založeného posuzování jedinců nebo skupin na základě neoprávněné generalizované zkušenosti. Často vznikají i bez osobní zkušenosti vlivem působení referenční skupiny (např. vnímání jiné rasy, pohlaví, profese, nebo třeba i barvy vlasů)
5. LOGICKÁ CHYBA (chyba „subjektivní logiky“) – posuzování druhých podle naší vlastní “logiky“, výsledné hodnocení však nemusí odpovídat realitě
6. CHYBA KONTRASTU – tendence přiřazovat lidem takové vlastnosti, které jsou v protikladu k našim vlastnostem. Přednostní vnímání vlastností, které nám jsou cizí. Vnímání druhých na základě srovnávání s vlastními schopnostmi, vlastnostmi. Uplatňuje se zde mechanismus projekce.
7. CHYBA CENTRÁLNÍ TENDENCE (zjednodušování, vyhýbání se extrémním hodnotám) – zařazování do škatulek. Splývání lidí v celek “průměrných“. Vlastnosti lidí vnímané v neutrálním středu, obava z krajního hodnocení.
8. EFEKT NOVOSTI – vliv na vnímání mají nejnovější informace. Využívání pracovníky, studenty - zlepšení práce s blížícím se hodnocením, snaha vylepšit dojem o své předchozí práci.
9. NÁLADY A MOTIVAČNÍ STAVY – nálada se promítá v interpretaci, neuspokojivé motivy zesilují zaměřenost percepce určitým směrem.
10. IMPLICITNÍ TEORIE OSOBNOSTI (autor L. J. Cronbach) – každý člověk si vytváří laickou teorii o vlastnostech a jejich vzájemných souvislostech, např. jestliže osoba X je sympatická, vyplývá z toho, že je i důvěryhodná. Imlicitní teorie inteligence, např. hezká a dobře jednající osoba je považována za inteligentní.

Zdroje

• KRAUS,B., HRONCOVÁ,J., Sociální patologie, Hradec Králové : Gaudeamus, 2010