Ústrojí čichové, chuťové a proprioceptivní
Ústrojí čichové
Čichové receptory leží v malých ploškách sliznice v horní části nosní dutiny a nazýváme je čichový epitel. Každý člověk má velice citlivý čich, ale některé látky nejsme schopni zjistit, např. oxid uhelnatý. Čichové receptory mají na rozdíl od receptorů bolesti schopnost rychlého přizpůsobení na vůni nebo zápach. Při nachlazení, kdy sliznice nosní dutiny je zduřelá a receptorové buňky kryty silnou vrstvou hlenu, je čichové vnímání potlačeno. Při hladu se naopak čichové vnímání zvyšuje. Informace z čichových receptorů jsou vedeny 1. hlavovým čichovým nervem do čichových center v koncovém mozku.
Ústrojí chuťové
Chuťové receptory jsou uloženy v chuťových pohárcích (10 000) v povrchu jazyka. Nejvíce je jich na špičce a při okrajích jazyka. Z chuťových buněk vycházejí dostředivá vlákna několika mozkových nervů do jader, která se nacházení v prodloužené míše. Dále pokračují do talamu a kůry temenního laloku, kde se nachází centrální část chuťového analyzátoru. Díky tomu rozpoznáváme čtyři skupiny chuťových vjemů – sladkost, kyselost, slanost a hořkost. Ostatní vznikají míšením. Chuť je propojena s čichem, neboť při onemocnění nosní dutiny potrava ztrácí na chuti. Má význam pro řízení činnosti trávicího ústrojí, reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy.
Ústrojí proprioceptivní
Proprioreceptory jsou uloženy ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech. Jejich hlavním úkolem je zaznamenávat velikost krevního tlaku, mechanické napětí v plicích. Rozdělujeme je na šlachová tělíska a svalová vřeténka, která zaznamenávají napětí svalů. Dávají informace o činnosti svalstva pro postoj těla, lokomoci, koordinaci svalové činnosti.
- Svalová vřeténka
jsou uložena v podélné ose svalu, je tvořeno asi deseti svalovými vlákny obalenými vazivovým pouzdrem, reagují především na protažení svalu
- Šlachová tělíska
jsou tvořena rozvětveným nervovým zakončením mezi šlachovými vlákny, jsou drážděna natažením svalu i svalovou kontrakcí a tím chrání sval před přetížením
Zdroje
- DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. Praha : Grada, 2009. 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4
