Virová onemocnění

Z Wiki PedF UK
Verze z 23. 11. 2014, 19:14; 79911566 (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Jako virové onemocnění se označuje vstup viru do organismu člověka a jeho šíření v těle člověka

Viry vstupují do organismu nejčastěji těmito způsoby:

  • sliznicí dýchacích cest
  • sliznicí zažívacího ústrojí (sliznice dutiny ústní, sliznice tenkého střeva)
  • jinými sliznicemi (sliznice močového a pohlavního ústrojí)
  • poraněnou kůží

Viry se mohou množit v buňkách v místě vstupu. Např. virus rýmy se množí v buňkách sliznice nosohltanu. Toto množení vede k poškození a rozkladu těchto buněk, což se projeví známými příznaky onemocnění – rýmy.

Některé viry se po pomnožení v buňkách v místě vstupu šíří lymfatickými cestami do lymfatických uzlin, kde se dále množí a šíří se do buněk jater, sleziny nebo kostní dřeně. Odsud jsou krví šířeny do cílových buněk (buňky centrální nervové soustavy, kůže, svalstva), kde se silně pomnoží, což vede k rozložení nebo silnému poškození těchto buněk za projevu určitého onemocnění. Např. virus spalniček poškozuje kožní buňky, což se projeví vyrážkou na kůži.

Z poškozených buněk sliznic, střevního ústrojí a kůže, moče nebo přímo z krve se viry vylučují z organismu. Nejčastěji se jedná o tyto způsoby:

  • hlenem dýchacího ústrojí, slinami a kapénkami
  • stolicí
  • poškozenou kůží (jejím odlupováním)
  • močí

Latentní infekce

Infekce organismu virem, která se po určité inkubační době projevuje zjevně příznaky onemocnění, označujeme jako zjevnou infekci.

Existuje však řada virů, které po vstupu do organismu v něm zůstávají dlouhou dobu, nebo celý život. Jejich přítomnost se jednou za čas projeví zjevně příznaky onemocnění. Takové virové infekce se označují jako latentní. Ve stavu latence se virus nemnoží , nevznikají nové viriony (forma viru, která je schopna infikovat hostitelskou buňku a množit se v ní). Ty se začnou tvořit vlivem některých činitelů nebo stavů organismu (např. hormonální nerovnováha, horečka, sluneční záření atd.). Tento proces se označuje jako aktivace viru. Množení a tvorba nových virionů se projeví zjevně příznaky onemocnění.

Potom virus znovu přechází znovu do stavu latence, z něhož může být po kratší nebo delší době opět aktivován.

Onemocnění člověka způsobená viry