Dětská práva

Z Wiki PedF UK
Přejít na: navigace, hledání

Práva dítěte byla přijata na valném schromáždění OSN, ktreé proběhlo 20.11.1989. Tyto práva dětí byla přijata v 193 zemích. Jedná se o soubor požadavků a norem, které mají pomoci dětem na lepší život. Tato práva se týkají všech jedinců, kteří nedosáhly věku 18 let. Postavena byla na principech 3P pocházejících z angl. slov. Porušení dětských práv je trestné - souzeno dle určitého státu a jeho trestního práva.

1.provission – přežití a rozvoj dětí, zajišťování optimálního rozvoje dětí (osobnosti) 2.protection – ochrana dětí před všemi různými formami násilí 3.participation – podílení se dítěte na rozhodování věcí, které se ho týkají

Dětská práva můžeme rozdělit z hlediska: 1. práva dítěte 2. povinnost státu

Práva dítěte

  • právo na život- diskutované téma, z hlediska možnosti rozhodnout za dítě zda-li bude žít -potraty
  • právo na jméno
  • právo poznat své rodiče a být jimi vychováván- problematika náhradní rodinné péče aj.
  • svoboda projevu a svobodný přístup k informacím
  • svoboda myšlení a náboženského vyznání
  • svoboda sdružování a pokojného shromažďování
  • právo na ochranu soukromí
  • právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním
  • právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí
  • duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život
  • právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení
  • právo na výhody sociálního zabezpečení
  • právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj
  • právo na vzdělání
  • právo na používání vlastního jazyka
  • právo na odpočinek a volný čas
  • právo na ochranu před nebezpečnou prací

Diskutovaným tématem k právům dítěte jsou i povinnosti dětí, které nejsou nikterak ukotvena v Úmluvě o právech díétěte. Děti mají sice svá práva, ale často zapomínají na své povinnosti a pouze se obhajují, tím, že mohou (právo).

Povinnost státu

Každý stát, který přijal Úmluvu o právech dítěte, musí přijmout určitá opatření. V různých státech světa se tato opatření liší dle politické situace a možností státu.

  • ke snížení dětské úmrtnosti
  • k zajištění lékařské pomoci dětem
  • k zajištění odpovídající péče matce před porodem
  • k rozvoji zdravotní osvěty
  • k poskytování pomoci rodičům se zabezpečením životních podmínek dítěte
  • k zajištění bezplatného základního vzdělání pro všechny děti
  • k zajištění podpory středního vzdělání, které je buďto bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc
  • k zajištění poradenské služby v oblasti vzdělání a profesní přípravy
  • k zajištění ochrany před užíváním narkotik
  • k zajištění ochrany před sexuálním vykořisťováním (prostituce, dětská pornografie apod.)
  • k zabránění únosů a obchodování s dětmi
  • k ochraně dětí před mučením, omezování osobní svobody
  • k zákazu trestu smrti vztahujícímu se na nezletilé
  • k tomu, aby děti, které byly zadrženy pro trestný čin, byly zadrženy po nejkratší nutnou dobu a to odděleně od dospělých, a aby se jim dostalo právní pomoci
  • k tomu, aby se děti do 15 let neúčastňily válečných akcí
  • k podpoře začleňování dětí, se kterými bylo nelidsky zacházeno
  • ke stanovení věkové hranice pro vstup do zaměstnání a délky pracovní doby nezletilých.

Za výchovu dítěte zodpovídá vždy rodič /nebo osoba jiná odpovědná za výchovu dítěte. Existuje Výbor pro práva dítěte, tento výbor se skládá z 10 různých členů. Členové jsou voleni na čtyři roky, a jsou z různých států tak, aby nedocházelo k "protekci" či náklonosti pro určité porušení práv dítěte.

Zdroj