Dýchací systém: Porovnání verzí

Z Wiki PedF UK
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
__TOC__
 
==Funkce==
 
==Funkce==
 
Pro organismus je nezbytný neustálý přívod kyslíku a odstraňování oxidu uhličitého.
 
Pro organismus je nezbytný neustálý přívod kyslíku a odstraňování oxidu uhličitého.
  
 
Dýchací systém spolupracuje na dýchání s oběhovým systémem, celý děj probíhá takto:
 
Dýchací systém spolupracuje na dýchání s oběhovým systémem, celý děj probíhá takto:
#transport ze zevního prostředí do plicních alveol, zajištěný ventilací plic
+
# výměna plynů mezi atmosférou a krví, probíhá výhradně v plicích (nasátí vzduchu a vydechnuti vzduchu vzduchu)
#difúze z alveol do kapilární krve ve vlásečnicích kolem plicních alveol
+
# transport dýchacích plynů - rozvod plynů (O2, CO2, N) prostřednictvím krve. Do tkaní je přiváděn kyslík a z tkaní oxid uhličitý a voda. Tento rozvod zajišťuji erytrocyty a hemoglobin (oxyhemoglobin).
#transport krevním oběhem do vlásečnic ve tkáních
+
# výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami, zahrnuje i okysličovací pochody probíhající uvnitř buněk
#difúze z tkáňových kapilár do okolních buněk
+
  
 
==Rozdělení==
 
==Rozdělení==
 
Zevní (plicní)- děj 1. a 2.
 
Zevní (plicní)- děj 1. a 2.
 +
 
Vnitřní (tkáňové)- děj 4.
 
Vnitřní (tkáňové)- děj 4.
  
Řádka 21: Řádka 22:
 
**sliznice pokryta řasinkovým epitelem; produkce hlenu
 
**sliznice pokryta řasinkovým epitelem; produkce hlenu
 
**Funkce: vdechovaný vzduch se při průchodu nosem ohřívá, zvlhčuje a zbavuje drobných a pevných nečistot
 
**Funkce: vdechovaný vzduch se při průchodu nosem ohřívá, zvlhčuje a zbavuje drobných a pevných nečistot
*<u>Vedlejší dutiny nosní</u>
+
Vedlejší dutiny nosní
**v čelní kosti, čichové a klínové kosti
+
*v čelní kosti, čichové a klínové kosti
**tenká sliznice, vyplnění vzduchem
+
*tenká sliznice, vyplnění vzduchem
**při tvoření hlasu - významné rezonátory
+
*při tvoření hlasu - významné rezonátory
 +
 
 +
 
 
*<u>Hltan</u>
 
*<u>Hltan</u>
 
**horní část - <u>nosohltan</u> - 2,5- 1,5 cm vysoký, spojený s dutinou nosní. Sliznice vyplněná řasinkovým epitelem, s četnými žlázkami (produkce hlenu). Vyúsťuje do:
 
**horní část - <u>nosohltan</u> - 2,5- 1,5 cm vysoký, spojený s dutinou nosní. Sliznice vyplněná řasinkovým epitelem, s četnými žlázkami (produkce hlenu). Vyúsťuje do:
***<u>sluchové (Eustachovy) trubice</u>, která vychází ze středního ucha
+
***<u>Eustachovy trubice</u>, která vychází ze středního ucha a vyrovnává tlak ve středouší
 
***<u>hltanová mandle</u> - v klenbě nosohltanu
 
***<u>hltanová mandle</u> - v klenbě nosohltanu
 
**<u>patrohltanový závěr</u> - oddělení nosohltanu od ústní části hltanu
 
**<u>patrohltanový závěr</u> - oddělení nosohltanu od ústní části hltanu
Řádka 33: Řádka 36:
  
 
===Dolní cesty dýchací===
 
===Dolní cesty dýchací===
 +
*<u>Hrtan</u>
 +
**dutý trubicový orgán v přední části krajiny krční
 +
**přední plocha - dolní svaly jazylky
 +
**boční stěny - přiložené laloky štítné žlázy
 +
**dolní část - hrtan pokračuje v průdušnici
 +
**chrupavky:
 +
***Chrupavka štítná- „ohryzek“
 +
***Chrupavka prstencová- tvar prstenu
 +
**příklopka hrtanová
 +
**Funkce: hrtan má tvar přesýpacích hodin. V nejužším místě jsou od štítné chrupavky rozepjaty dvě nepravé řasy hlasové. Nad nimi pravé řasy hlasové (hlasivky)- tvorba hlasového tónu základního.
 +
 +
*<u>Průdušnice</u>
 +
**hrtan přechází v průdušnici
 +
**pružná, cca 12 cm dlouhá trubice; uložena před jícnem
 +
**ve výši čtvrtého a pátého hrudního obratle se rozvětvuje na dvě průdušky
 +
 +
*<u>Průdušky</u>
 +
**pravá a levá, vstupují do příslušné plíce a tam se větví
 +
 +
===Plíce===
 +
Dýchací orgán, stará se o výměnu dýchacích plynů mezi vnějším vzduchem a krví. Plíce jsou lehké, pružné a houbovité.
 +
 +
<u>Tvar</u>: přizpůsoben hrudním stěnám; pravá plíce- tři laloky, levá- dva (srdce)
 +
 +
<u>Povrch</u>: jemná vazivová poplicnice, přechází na stěny hrudní dutiny jako pohrudnice.
 +
*Mezihrudní prostor – v něm je uloženo srdce, procházejí tudy cévy, průdušky a jícen.
 +
 +
<u>Vnitřní stavba</u>:
 +
*průdušky, které vstupují do plic, se mnohonásobně rozvětvují na stále tenčí větévky. Nejtenčí jsou průdušinky.
 +
*na ně navazují konečné větévky - alveolární chodbičky,
 +
*ty ústí do plicních sklípků. (ty jsou již zcela bez chrupavčitého vyztužení)
 +
*ve sklípcích probíhá výměna dýchacích plynů mezi krví a plicemi (zevní dýchání)
 +
 +
== Zdroje ==
 +
*ŠMARDA J. a kol. Biologie pro psychology a pedagogy. Praha : Portál,2004. 420 s. ISBN 80-7178-924-0
 +
*MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha : Karolinum, 1994. 263 s. ISBN 80-7066-980-2

Aktuální verze z 5. 1. 2015, 03:36

Funkce

Pro organismus je nezbytný neustálý přívod kyslíku a odstraňování oxidu uhličitého.

Dýchací systém spolupracuje na dýchání s oběhovým systémem, celý děj probíhá takto:

  1. výměna plynů mezi atmosférou a krví, probíhá výhradně v plicích (nasátí vzduchu a vydechnuti vzduchu vzduchu)
  2. transport dýchacích plynů - rozvod plynů (O2, CO2, N) prostřednictvím krve. Do tkaní je přiváděn kyslík a z tkaní oxid uhličitý a voda. Tento rozvod zajišťuji erytrocyty a hemoglobin (oxyhemoglobin).
  3. výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami, zahrnuje i okysličovací pochody probíhající uvnitř buněk

Rozdělení

Zevní (plicní)- děj 1. a 2.

Vnitřní (tkáňové)- děj 4.

Stavba

Horní cesty dýchací

  • Nos a dutina nosní
    • přepážka - v přední části chrupavčitá, zadní část tvoří kost radličná
    • spodina dutiny - tvrdé patro
    • strop dutiny - dírkovaná ploténka kosti čichové
    • boční stěny - tři páry nosních skořep- rozdělení na horní, střední a dolní průchod. V dolním průchodu- slzovod; v horním průchodu čichový oddíl, střední a dolní- respirační
    • sliznice pokryta řasinkovým epitelem; produkce hlenu
    • Funkce: vdechovaný vzduch se při průchodu nosem ohřívá, zvlhčuje a zbavuje drobných a pevných nečistot

Vedlejší dutiny nosní

  • v čelní kosti, čichové a klínové kosti
  • tenká sliznice, vyplnění vzduchem
  • při tvoření hlasu - významné rezonátory


  • Hltan
    • horní část - nosohltan - 2,5- 1,5 cm vysoký, spojený s dutinou nosní. Sliznice vyplněná řasinkovým epitelem, s četnými žlázkami (produkce hlenu). Vyúsťuje do:
      • Eustachovy trubice, která vychází ze středního ucha a vyrovnává tlak ve středouší
      • hltanová mandle - v klenbě nosohltanu
    • patrohltanový závěr - oddělení nosohltanu od ústní části hltanu
    • hrtanová příklopka – při polykání uzavře vchod do hltanu

Dolní cesty dýchací

  • Hrtan
    • dutý trubicový orgán v přední části krajiny krční
    • přední plocha - dolní svaly jazylky
    • boční stěny - přiložené laloky štítné žlázy
    • dolní část - hrtan pokračuje v průdušnici
    • chrupavky:
      • Chrupavka štítná- „ohryzek“
      • Chrupavka prstencová- tvar prstenu
    • příklopka hrtanová
    • Funkce: hrtan má tvar přesýpacích hodin. V nejužším místě jsou od štítné chrupavky rozepjaty dvě nepravé řasy hlasové. Nad nimi pravé řasy hlasové (hlasivky)- tvorba hlasového tónu základního.
  • Průdušnice
    • hrtan přechází v průdušnici
    • pružná, cca 12 cm dlouhá trubice; uložena před jícnem
    • ve výši čtvrtého a pátého hrudního obratle se rozvětvuje na dvě průdušky
  • Průdušky
    • pravá a levá, vstupují do příslušné plíce a tam se větví

Plíce

Dýchací orgán, stará se o výměnu dýchacích plynů mezi vnějším vzduchem a krví. Plíce jsou lehké, pružné a houbovité.

Tvar: přizpůsoben hrudním stěnám; pravá plíce- tři laloky, levá- dva (srdce)

Povrch: jemná vazivová poplicnice, přechází na stěny hrudní dutiny jako pohrudnice.

  • Mezihrudní prostor – v něm je uloženo srdce, procházejí tudy cévy, průdušky a jícen.

Vnitřní stavba:

  • průdušky, které vstupují do plic, se mnohonásobně rozvětvují na stále tenčí větévky. Nejtenčí jsou průdušinky.
  • na ně navazují konečné větévky - alveolární chodbičky,
  • ty ústí do plicních sklípků. (ty jsou již zcela bez chrupavčitého vyztužení)
  • ve sklípcích probíhá výměna dýchacích plynů mezi krví a plicemi (zevní dýchání)

Zdroje

  • ŠMARDA J. a kol. Biologie pro psychology a pedagogy. Praha : Portál,2004. 420 s. ISBN 80-7178-924-0
  • MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha : Karolinum, 1994. 263 s. ISBN 80-7066-980-2