Dětská práva
Práva dítěte byla přijata na valném schromáždění OSN, ktreé proběhlo 20.11.1989. Tyto práva dětí byla přijata v 193 zemích. Jedná se o soubor požadavků a norem, které mají pomoci dětem na lepší život. Tato práva se týkají všech jedinců, kteří nedosáhly věku 18 let. Postavena byla na principech 3P pocházejících z angl. slov. Porušení dětských práv je trestné - souzeno dle určitého státu a jeho trestního práva.
1.provission – přežití a rozvoj dětí, zajišťování optimálního rozvoje dětí (osobnosti) 2.protection – ochrana dětí před všemi různými formami násilí 3.participation – podílení se dítěte na rozhodování věcí, které se ho týkají
Dětská práva můžeme rozdělit z hlediska: 1. práva dítěte 2. povinnost státu
Práva dítěte
- právo na život- diskutované téma, z hlediska možnosti rozhodnout za dítě zda-li bude žít -potraty
- právo na jméno
- právo poznat své rodiče a být jimi vychováván- problematika náhradní rodinné péče aj.
- svoboda projevu a svobodný přístup k informacím
- svoboda myšlení a náboženského vyznání
- svoboda sdružování a pokojného shromažďování
- právo na ochranu soukromí
- právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním
- právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí
- duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život
- právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení
- právo na výhody sociálního zabezpečení
- právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj
- právo na vzdělání
- právo na používání vlastního jazyka
- právo na odpočinek a volný čas
- právo na ochranu před nebezpečnou prací
Diskutovaným tématem k právům dítěte jsou i povinnosti dětí, které nejsou nikterak ukotvena v Úmluvě o právech díétěte. Děti mají sice svá práva, ale často zapomínají na své povinnosti a pouze se obhajují, tím, že mohou (právo).
Povinnost státu
Každý stát, který přijal Úmluvu o právech dítěte, musí přijmout určitá opatření. V různých státech světa se tato opatření liší dle politické situace a možností státu.
- ke snížení dětské úmrtnosti
- k zajištění lékařské pomoci dětem
- k zajištění odpovídající péče matce před porodem
- k rozvoji zdravotní osvěty
- k poskytování pomoci rodičům se zabezpečením životních podmínek dítěte
- k zajištění bezplatného základního vzdělání pro všechny děti
- k zajištění podpory středního vzdělání, které je buďto bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc
- k zajištění poradenské služby v oblasti vzdělání a profesní přípravy
- k zajištění ochrany před užíváním narkotik
- k zajištění ochrany před sexuálním vykořisťováním (prostituce, dětská pornografie apod.)
- k zabránění únosů a obchodování s dětmi
- k ochraně dětí před mučením, omezování osobní svobody
- k zákazu trestu smrti vztahujícímu se na nezletilé
- k tomu, aby děti, které byly zadrženy pro trestný čin, byly zadrženy po nejkratší nutnou dobu a to odděleně od dospělých, a aby se jim dostalo právní pomoci
- k tomu, aby se děti do 15 let neúčastňily válečných akcí
- k podpoře začleňování dětí, se kterými bylo nelidsky zacházeno
- ke stanovení věkové hranice pro vstup do zaměstnání a délky pracovní doby nezletilých.
Za výchovu dítěte zodpovídá vždy rodič /nebo osoba jiná odpovědná za výchovu dítěte. Existuje Výbor pro práva dítěte, tento výbor se skládá z 10 různých členů. Členové jsou voleni na čtyři roky, a jsou z různých států tak, aby nedocházelo k "protekci" či náklonosti pro určité porušení práv dítěte.
Zdroj
- přednáška ze svatojánské koleje (VOŠ)
- http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/Pr%C3%A1va_d%C3%ADt%C4%9Bte
- http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_pr%C3%A1vech_d%C3%ADt%C4%9Bte
