LMS Systémy
LMS Systémy
Dnešní (digitální) doba je definována technologiemi „prorůstajícími“ do všech oblastí lidského života. Nejinak je tomu i v pedagogických oborech, kde technologie sice (na rozdíl od např. technických oborů) přímo nic nevytvářejí, nicméně mohou pomoci při metodice či zpracování obsahu studentům nebo jejich učitelům. Je vhodné se zabývat možnostmi využití stávajících technologií pro výuku a tak usnadnění práce či procesu učení se, kde jako jedno z nejvhodnějších nasazení technologií do výuky se jeví využití LMS systémů. Tyto systémy tak zcela naplňují momentální etapu vývoje webu, tedy Webu 2.0 (viz. níže).
LMS (Learning Management System) je digitální systém (software), který v sobě integruje nástroje potřebné k zajištění a řízení výuky pomocí e-learningu, přičemž e-learning je takový typ učení, při němž je k získávání znalostí a kompetencí využíváno elektronických zařízení[1]. LMS systémy bychom mohli také definovat jako systémy pro řízení učení, které představují v současné době pravděpodobně nejrozšířenější virtuální prostředí pro podporu elektronické formy vzdělávání neboli VLE (Virtual Learning Environment), které je založené na práci v rámci online kurzů. Propracovaná architektura těchto systémů poskytuje vyučujícím i studentům široké možnosti administrace studia, nahrávání a prohlížení studijních materiálů, vykonávání studijních aktivit a evidenci studijních výsledků.
LMS systémy mají obvykle tyto nástroje:
- nástroje pro prohlížení a vyhledávání na webu;
- nástroje synchronní (komunikace v reálném čase, např. chat) a asynchronní (např. mail) komunikace;
- nástroje pro podporu personalizovaného učení (učení se „kdykoliv a kdekoliv“, respektování individuálních zvláštností jedince);
- nástroje sdílení zdrojů a výukového obsahu;
- nástroje pro tvorbu výukových objektů;
- nástroje pro administraci studia;
- nástroje pro hodnocení a evaluaci.
Web 2.0
Termínem Web 2.0 se označuje soudobá etapa vývoje webu, kde je obsah interaktivní, propracovaný, tvořen komunitou (společně) a decentralizací autorit (vznik garantovaného obsahu uživateli). Jsou zde nástroje a možnosti pro otevřenou komunikaci, sdílení a znovuvyužití informací. Webové stránky se tak postupně mění z úložiště informací spíše na webové aplikace.[2]
CMS:
Počátky LMS jsou úzce spjaty s CMS (Content Management System). Learning Content Management Systems (LCMS) byly charakteristické tím, že byly vyvíjeny na základě obdobných parametrů jako běžná CMS, nicméně primárním výstupem byl vzdělávací obsah.
Rozmach LMS na konci minulého století vedl k definování standardu, který by měly výukové objekty splňovat = SCORM[3].
Výhody LMS
Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. LMS, resp. e-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstranit bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky. Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je stejný při jakémkoli počtu studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla na rozdíl od online prostředí kapacitně limitována.
Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si typ materiálu, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžný model frontální výuky.
Nevýhody a rizika LMS
Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunkčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.
Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky[4]. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí. Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí. Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je povinný a „nezáživný“) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.[5]
Závěr
Vzdělávacích systémů typu LMS existuje v současné době na internetu velké množství. Jednotlivá řešení se liší obsáhlostí a provázaností dílčích nástrojů, ale i přístupem k vývoji a podpoře ze strany tvůrců jednotlivých programů. V posledních letech je velice rozšířený open source systém Moodle, vyvíjený a podporovaný v rámci otevřené celosvětové komunity.[6]
Pro otevřená i komerční řešení LMS platí společná nutnost obsazení role administrátora systému, který obvykle zajišťuje jak čistě technickou správu systému (instalace a aktualizace), tak výše uvedenou podporu učitelů při jeho ovládání a řešení souvisejících problémů.
V současné době se v prostředích těchto systémů začínají objevovat tzv. MOOC (Massive Open Online Course) kurzy. Jedná se o kurzy, které jsou, většinou v případě, že nejsou certifikované, poskytovány bezplatně pro širokou veřejnost. Tyto kurzy poskytuje buď univerzita nebo jiná vzdělávací organizace ve svém rámci, nebo existuje řada prostředí, kde jsou umisťovány kurzy z více organizací. Příkladem tohoto prostředí je např. Coursera (https://www.coursera.org/ - více než 600 on-line kurzů ve 25 kategoriích)[7] či edX (https://www.edx.org/course-list - 183 kurzů ve 28 kategoriích)[8]. Kurzy se většinou skládají z videa, kvízů, domácích úkolů a závěrečné zkoušky. Většina kurzů je v anglickém jazyce. Lze zde nalézt i kurzy pro žáky, ale zdroje jsou zajímavé i pro vzdělávání se učitelů. Další zajímavé zdroje lze nalézt na rozcestníku MimoŠkolu – Vzdělávání pro život v 21. Století na adrese http://www.mimoskolu.cz/zdroje-k-sebevzdelavani/. 19 z uváděných zdrojů je v českém jazyce. Za zmínku stojí např. Khanova škola, která je českou obdobou ke Khan Academy a dabuje či opatřuje titulky zahraniční výukové zdroje. Cílem aktivity je vytvořit komunitu dobrovolníků, která se bude podílet na překládání současných i nově vznikajících videí zahraniční Khan Academy a zároveň i natáčet nová videa zabývající se specificky českými tématy.
V dnešní době není možné moderním technologiím vzdorovat. Dostaly se do všech oblastí lidského života a tak člověku nezbývá, než se na tento fakt a tyto technologie adaptovat. LMS Systémy jsou jedním ze zástupců vhodně nasazených a využitelných technologií ve výuce.
„Učitelé nebudou nahrazeni technologiemi, ale ti, kteří je používat nebudou, budou nahrazeni těmi, kteří budou.“[9]
Text vznikl jako seminární práce pro předmět Didaktika ICT 2 na KITTV PedF UK v LS 2014/15.
[1] Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66
[2] Citace ve Wikipedia : otevřená encyklopedie [online]. Web 2.0 [cit. 2015-06-01]. Dostupný z WWW:
[3] Citace ve Wikipedia : otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001-2010, last modif. 15 June 2010 [cit. 2015-05-25]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Learning_management_system>
[4] ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129
[5] BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet
[6] Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://moodle.cz/
[7] Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses
[8] edX: Course list. edX''.org'' [online]. 2013 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.edx.org/course-list
[9] Sheryl Nussbaum-Beach
