Stres a jeho důsledky na zdraví jedince: Porovnání verzí
(→Definice) |
|||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
==Vliv na zdraví== | ==Vliv na zdraví== | ||
Krátkodobý stres může být pro člověka prospěšný, ten dlouhodobý nikoli. Dlouhodobý stres může vést k poruchám psychiky a dokonce k smrti. Organizmus reaguje na stres v několika etapách. V první člověk reaguje na stresor – zrychlí se tep, zvýší se adrenalin v krvi, zrychlí se dech „zalije nás horko“. To je ten okamžik, když člověk něco ukradne a projde kolem něho policista. V další fázi se zvyšuje krevní tlak, objevuje se nespavost, nechuť k jídlu, nesoustředěnost, střevní potíže, bolest hlavy, podrážděnost, deprese. Okamžik, kdy si člověk uvědomí, že krádež nebyl dobrý nápad a bojí se, že mu je policie na stopě. V poslední fázi už není člověk schopen stresu odolávat. | Krátkodobý stres může být pro člověka prospěšný, ten dlouhodobý nikoli. Dlouhodobý stres může vést k poruchám psychiky a dokonce k smrti. Organizmus reaguje na stres v několika etapách. V první člověk reaguje na stresor – zrychlí se tep, zvýší se adrenalin v krvi, zrychlí se dech „zalije nás horko“. To je ten okamžik, když člověk něco ukradne a projde kolem něho policista. V další fázi se zvyšuje krevní tlak, objevuje se nespavost, nechuť k jídlu, nesoustředěnost, střevní potíže, bolest hlavy, podrážděnost, deprese. Okamžik, kdy si člověk uvědomí, že krádež nebyl dobrý nápad a bojí se, že mu je policie na stopě. V poslední fázi už není člověk schopen stresu odolávat. | ||
| + | |||
| + | ==Zdroje== | ||
| + | *MLČÁK,Z., Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: OU,2005. ISBN 80-7368-035-1 | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2015, 03:00
Definice
Stres je reakce na fyzickou, či psychickou překážku. Znamená to, že se v určitý okamžik vyskytla situace, která vychyluje z normálu a tělo/mysl na ni musí rychle reagovat. Jako příklad můžeme uvést Přejezd přes železniční přejezd. V nejčernějším scénáři se může stát, že nám vypne motor uprostřed přejezdu a v dálce uvidíte blížící se vlak. Máte dvě možnosti, buď se odpásat a rychle utéct, nebo se pokusit znovu nastartovat motor. Je to situace, se kterou se běžně člověk nesetká a rozhodnutí musí přijít ve vteřině a tělo na ni musí okamžitě reagovat.
Druhy stresu
- Eustres – vyvolává v nás dobré pocity, v malé míře může sloužit jako motivace, posiluje nás
- Distres – vyvolává v nás nepříjemné pocity, vyčerpává nás, není dobrý pro naše zdraví
Příznaky stresu
- Příznaky psychické - podrážděnost, špatné soustředění, nespavost, nechutenství, vyčerpání, únava, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, agrese, deprese.
- Příznaky fyzické – bušení srdce, kožní vyrážky, střevní problémy, oslabená imunita, vysoký tlak, vředy
- Další příznaky – sklon k drogám, alkoholu, cigaretám
Vliv na zdraví
Krátkodobý stres může být pro člověka prospěšný, ten dlouhodobý nikoli. Dlouhodobý stres může vést k poruchám psychiky a dokonce k smrti. Organizmus reaguje na stres v několika etapách. V první člověk reaguje na stresor – zrychlí se tep, zvýší se adrenalin v krvi, zrychlí se dech „zalije nás horko“. To je ten okamžik, když člověk něco ukradne a projde kolem něho policista. V další fázi se zvyšuje krevní tlak, objevuje se nespavost, nechuť k jídlu, nesoustředěnost, střevní potíže, bolest hlavy, podrážděnost, deprese. Okamžik, kdy si člověk uvědomí, že krádež nebyl dobrý nápad a bojí se, že mu je policie na stopě. V poslední fázi už není člověk schopen stresu odolávat.
Zdroje
- MLČÁK,Z., Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: OU,2005. ISBN 80-7368-035-1
