Spánek a jeho vliv na zdraví: Porovnání verzí

Verze z 30. 12. 2014, 10:30

Definice

Spánek je odpočinková fáze organizmu, při které tělo nabírá energii. Dochází v něm k snížení mozkové aktivity a následné ztrátě vědomí. Dále se uvolňují svaly, tělu klesá teplota, snižuje se krevní tlak, zpomaluje dýchání. Spánek je nezbytný pro správnou funkci těla.

Rozdělení

Spánek lze rozdělit na 2 hlavní fáze – REM a NREM

• REM (rapid eye movement)

je fáze, která představuje cca jednu čtvrtinu spánku u dospělých. U mladších jedinců trvá déle – u novorozených až tři čtvrtiny spánku. Dochází zde k rychlému pohybu očí, mozek je aktivní, dýchání a srdeční cyklus je zrychlený. V REM fázi je zvýšená šance na procitnutí(dochází i ke krátkému vědomí). Většina snů, které si člověk pamatuje, probíhá v této fázi. V noci se tato fáze opakuje třikrát až pětkrát.

• NREM (non-rapid eye movement)

NREM fáze představuje zbylé tři čtvrtiny spánku. Dochází k snížení mozkové aktivity, tělesné teploty, tělo regeneruje. Jedná se o jedinou fázi, při které spící "chrápe". Dělíme na čtyři stádia (fáze): NREM1 – Začíná při usínání, jedinec může tento stav vnímat jako částečné vědomí. V některých případech se v této fázi mohou vyskytovat záškuby těla. Trvá jen několik minut, dochází v ní k pomalým očním pohybům. NREM2 – Zabírá cca jednu polovinu spánku. V této fázi se snižuje svalové napětí, spící upadá do hlubšího spánku, spícího lze bez obtíží probudit. NREM3 – V třetí fázi upadá spící do hlubokého spánku. Je obtížnější ho probudit – reakce na hluk jsou nízké. Objevuji se noční můry, náměsíčnost, mluvení ze spaní. NREM4 – V této fázi je spícího nejobtížnější probudit – spánek je zde nejhlubší. Při probuzení se může stát, že člověk trpí dezorientací a chvilkovou ztrátou paměti.

Vhodná délka spánku

Pro každého člověka je jiná. Rozhoduje zde většinou zatížení organizmu. Například stavební dělník, který zvedá desítky cihel, potřebuje víc spánku než úředník, který celý den pracuje s počítačem. Jako nejideálnější dobu spánku odborníci uvádí sedm až osm hodin denně. Při nižší fyzické zátěži si tělo vystačí i s šesti hodinami, ale to už je kritická hranice a spánek, který trvá méně než šest a déle než deset hodin není zdravý.

Nedostatek spánku a dopad na zdraví

Nedostatek spánku každý dobře zná. Prvními příznaky jsou únava, podrážděnost, zhoršené soustředění, pomalejší reflexy. Při delším spánkovém deficitu dochází ke zpomalení regenerace těla, zhoršení paměti, zvyšuje se riziko nemocí, obezita, může docházek k halucinacím. V nejextrémnějších případech může docházek k úplnému vyčerpání těla a následnému pádu do bezvědomí, nebo dokonce smrti. Při problémech s usínáním je nejlepší řešení navštívit svého lékaře.