Konflikty: Porovnání verzí
Z Wiki PedF UK
(Založena nová stránka s textem „'''Konflikt''' představuje '''rozpor''', je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem '''volby''', tzn. v jak…“) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | __TOC__ | ||
'''Konflikt''' představuje '''rozpor''', je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem '''volby''', tzn. v jaké směru jednat - s [[Rozhodování|rozhodováním se]].<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Jedná se o setkání snah dvou jedinců, kdy splnění přání jednoho z nich částečně či zcela znemožňuje splnění tužby druhého jedince.<ref name="křivohlavý">Křivohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum</ref>. Konflikt je situace, kdy dojde k '''narušení rovnováhy''', představuje '''destabilizující aspekt''', který způsobí změnu ve fungování systému.<ref name="plamínek">Plamínek, J. (1994). Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.</ref>Tématem konfliktů se primárně zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]. | '''Konflikt''' představuje '''rozpor''', je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem '''volby''', tzn. v jaké směru jednat - s [[Rozhodování|rozhodováním se]].<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Jedná se o setkání snah dvou jedinců, kdy splnění přání jednoho z nich částečně či zcela znemožňuje splnění tužby druhého jedince.<ref name="křivohlavý">Křivohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum</ref>. Konflikt je situace, kdy dojde k '''narušení rovnováhy''', představuje '''destabilizující aspekt''', který způsobí změnu ve fungování systému.<ref name="plamínek">Plamínek, J. (1994). Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.</ref>Tématem konfliktů se primárně zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]. | ||
| Řádka 48: | Řádka 49: | ||
# '''racionalizace''' - ("logické") zdůvodnění neúspěchu <ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. | # '''racionalizace''' - ("logické") zdůvodnění neúspěchu <ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. | ||
| − | == | + | == Zdroje == |
=== Reference === | === Reference === | ||
| Řádka 56: | Řádka 57: | ||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
* Buridanův osel. (2013). Retrieved from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buridan%C5%AFv_osel | * Buridanův osel. (2013). Retrieved from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buridan%C5%AFv_osel | ||
| − | |||
Aktuální verze z 5. 1. 2015, 02:44
Obsah
Konflikt představuje rozpor, je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem volby, tzn. v jaké směru jednat - s rozhodováním se.[1]. Jedná se o setkání snah dvou jedinců, kdy splnění přání jednoho z nich částečně či zcela znemožňuje splnění tužby druhého jedince.[2]. Konflikt je situace, kdy dojde k narušení rovnováhy, představuje destabilizující aspekt, který způsobí změnu ve fungování systému.[3]Tématem konfliktů se primárně zabývá sociální psychologie.
Dělení konfliktů
Základní dělení konfliktů
- Interpersonální konflikty - konflikty představ, názorů, postojů, zájmů
- Intrapersonální konflikty - střet dvou neslučitelných tendencí nebo cílových představ, skupinové konflikty, meziskupinové konflikty[1]
Dělení konfliktů dle Kurta Lewina
Kurt Lewin, americký sociální psycholog, vypracoval svou koncepci dělení konfliktů na základě teorie pole. V poli jedince se vyskytují motivy, které ho přivádějí do tenze, jež je pro člověka nepříjemná, a proto cítí potřebu se tohoto napětí zbavit.
- Apetence - apetence - jedinec se rozhoduje mezi dvěma stejně přitažlivými variantám (viz Buridanův osel)
- Averze - apetence - konflikt, při kterém je jedinec přitahován předmětem, který je pro něho atraktivní, ale zároveň obsahuje i značně negativní aspekt
- Averze - averze - výběr mezi dvěma negativními možnostmi (výběr menšího zla)
Výzkumy konfliktů
- I.P.Pavlov - výzkum konfliktů, psům navozoval experimentálně neurózy tím, že jim vytvořil odlišné reflexy na kruh a elipsu, docházel pak zkracováním delší osy psychologické stržení jejich nervové soustavy
- Lurija - vytvářel dva typy konfliktů u člověka - volby cíle a narušení cest řešení
- L. Festinger se věnoval se konfliktům v myšlení, nejznámější je teorie kognitivní disonance
- dále se konflikty zabývali Miller, Mowrer
Řešení konfliktů
Řešení konfliktu může být:
- tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
- obranné - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
Styly řešení konfliktu:
- individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
- soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
- rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
- korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
- Mikšík uvádí následující styly:
- únikový
- kompetetivní
- přizpůsobivý
- kooperativní
- kompromisní[1]
Konflikt a frustrace
Důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je frustrace - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.[1]. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy individuální, jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.[4]
- charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být:
- vnitřní - pocity viny, stydlivost
- vnější - jednání druhé osoby
- dle Karen Horneyové vzniká frustrace z rozporu mezi egoismem a altruismem, potřebou a skutečnou možností jejího uskutečnění, teoretickou lidskou svobodou a nemožností ji uplatnit
- reakce na frustraci je závislá na vnitřních dispozicích jedince, mezi nejčastější reakce patří:
- regrese - návrat k dřívějšímu vývojovému stupni, kde pociťujeme větší bezpečí
- fixace - stereotypní forma chování redukující úzkost
- růst hladiny motivace
- agrese - nejtypičtější případ
- kompenzace - nalezení náhradního objektu
- bagatelizace - znehodnocování nedosažitelného ("kyselé hrozny")
- racionalizace - ("logické") zdůvodnění neúspěchu [1].
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..
- ↑ Křivohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum
- ↑ Plamínek, J. (1994). Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.
- ↑ Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s.
Použitá literatura
- Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..
Doporučená literatura
- Buridanův osel. (2013). Retrieved from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buridan%C5%AFv_osel
