Alimentární nákazy: Porovnání verzí
(→Virová onemocnění) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
===Úplavice=== | ===Úplavice=== | ||
---- | ---- | ||
| + | Akutní a vysoce infekční průjmové onemocnění. Podle původu se dělí na bacilární úplavici, způsobovanou bakterií, a amébní úplavici, kterou zapříčiňuje měňavka (prvok). | ||
| + | |||
| + | ====Příznaky==== | ||
| + | Inkubační doba činí 1–5 dní. Bakterie napadají tlusté střevo a vytvářejí nebezpečné toxiny. Charakteristické příznaky jsou svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Hrozí silná dehydratace a u extrémně těžkých případů protržení střevní stěny. U nás je tato forma onemocnění vzácná. Diagnostikuje se pomocí kultivace původce choroby. | ||
| + | |||
| + | ====Léčba==== | ||
| + | Léčba se provádí pomocí Endiaronu (u lehčích případů), nebo za pomoci antibiotik. Důležitá je dieta a nahrazování ztracených tekutin. | ||
===Kampylobakter=== | ===Kampylobakter=== | ||
---- | ---- | ||
| + | Termofilní bakterie Campylobacter jejuni vyvolává závažnou alimentární infekce člověka připomínající salmonelózu, související často s konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin, zejména drůbežího masa a drůbežích produktů. | ||
| + | |||
| + | ====Příznaky==== | ||
| + | Inkubační doba je v průměru 2-4 dny. Kampylobakterióza většinou probíhá subklinicky, enteritidy bývají přehlíženy nebo jsou často považovány za důsledek jiných infekcí či onemocnění. | ||
| + | |||
| + | ====Léčba==== | ||
| + | V případě potvrzení diagnózy a zjištění citlivosti původce se mohou použít účinné antimikrobiální látky. Častý je ale návrat nemoci po ukončení léčby. Nevhodné používání antibiotik může mít za následek vznik rezistentních kmenů. | ||
===Tyfus/paratyfus=== | ===Tyfus/paratyfus=== | ||
---- | ---- | ||
| + | Břišní tyfus je celosvětově rozšířené závažné infekční onemocnění, postihující pouze člověka. V dávné minulosti bylo často zaměňováno s jinými onemocněními, při kterých také dochází k obluzení, z čehož je odvozen i jeho název (řecky tyfos= mlha, dým). | ||
| + | Jeho původcem je bakterie zvaná Salmonella enterica typhi, která patří do skupiny hlavních střevních patogenních (nemoc vyvolávajících) bakterií u člověka, i u divokých a domácích zvířat. | ||
| + | Paratyfy jsou tři samostatná onemocnění, kterých vyvolavatelem je také bakterie z rodu salmonella. U nás je nejčastější paratyfus typu B, typ A bývá pouze importován a paratyfus typu C bývá ve světě velmi vzácný, u nás se nevyskytuje. | ||
| + | Onemocnění se řadí mezi „nemoci špinavých rukou“, přenáší se tzv. fekálně-orální cestou. | ||
| + | |||
| + | ====Příznaky==== | ||
| + | Inkubační doba je 7–21 dní, obvykle 14 dní. Při neléčení trvá nemoc 4 týdny. Břišní tyfus se začíná projevovat náhlým nástupem vysoké horečky (39–40˚C) se zimnicí, nechutenstvím, nevolností, kašlem, pacient postupně chátrá. Pacient může být v horečce agresivní, snaží se utéct z postele, nebo naopak, je schvácen a podřimuje. K horečce se přidá trvalá bolest hlavy (od toho vznikl také starý český název pro onemocnění – hlavnička). Při pohledu na pacienta vidíme, že má suchou bledou kůži, oschlý jazyk pokrytý hnědým povlakem, který se čistí od hrotu ve tvaru písmena V nebo W. Také na dásních a zubech má pacient hlenový povlak. Jelikož se bakterie množí ve střevech pacienta, jeho břicho je lehce vzedmuté, může být citlivé na dotek, hlavně v pravém podbřišku. Asi u poloviny nemocných dochází také ke zvětšení jater a sleziny, také v důsledku množení se bakterií. Některým nemocným se na kůži břicha objeví začátkem druhého týdne onemocnění růžové skvrnky (tyfová rozeola). | ||
| + | |||
| + | ====Léčba==== | ||
| + | Břišní tyfus se léčí antibiotiky, hlavně chloramfenikolem. Důležité je zahájit léčbu čím dřív, pokud ještě pacient není vyčerpán dlouhotrvajícími horečkami, předchází se tak vzniku komplikací. | ||
| + | Pacientovi se podává také podpůrná léčba – prevence vzniku proleženin, dostatečné zavodnění pacienta, a zvýšený přívod vitamínu C a skupiny B vitamínů. | ||
| + | U bacilonosičů ale antibiotická léčba k vyléčení často nestačí, obvykle musí podstoupit operační vyndání žlučníku (cholecystektomii). | ||
===Brucelóza=== | ===Brucelóza=== | ||
| Řádka 46: | Řádka 72: | ||
==Virová onemocnění== | ==Virová onemocnění== | ||
| − | Mezi nejčastější virové nákazy patří | + | Mezi nejčastější virové nákazy patří Gastroenteritidy a Žloutenka |
| − | === | + | ===Gastroenteritidy=== |
Charakteristické zánětlivé onemocnění postihující žaludek a tenké střevo způsobující především viry z kategorie rotavirů. Toto onemocnění ale mohou způsobovat i některé bakterie. Alternativními pojmy pro toto onemocnění je virová chřipka nebo žaludeční chřipka. Jedním z projevů bývá zvracení spojené s průjmy. | Charakteristické zánětlivé onemocnění postihující žaludek a tenké střevo způsobující především viry z kategorie rotavirů. Toto onemocnění ale mohou způsobovat i některé bakterie. Alternativními pojmy pro toto onemocnění je virová chřipka nebo žaludeční chřipka. Jedním z projevů bývá zvracení spojené s průjmy. | ||
| Řádka 58: | Řádka 84: | ||
První pomoci je redehytrace.Používají se doplňková léčiva např. adsorbencia (černé uhlí). | První pomoci je redehytrace.Používají se doplňková léčiva např. adsorbencia (černé uhlí). | ||
| − | === | + | ===Žloutenka=== |
| − | + | viz článek [[Žloutenka]] | |
| + | ==Zdroje== | ||
'''Zdroj informací:''' | '''Zdroj informací:''' | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2015, 02:27
Jedná se o onemocnění, které je vyvolané nákazou pocházející z potravy či tekutiny. Potrava či tekutina je kontaminována a vyvolá u člověka (popř. zvířete) nákazu - onemocnění. Nejčastěji se do těla dostává perorálně - tedy ústy, nebo trávicím traktem. Tato onemocnění mohou způsobovat viry nebo bakterie.
Bakteriální onemocnění
Mezi nejčastější bakteriální nákazy patří: Cholera, bruceloza, tyfus/paratyfus, kampylobakterie, úplavice a salmoneloza...
Salmonelóza
O tomto onemocnění se hodně mluví a je i pomerně rozšířené. Jendá se o onemocnění, které je vyvoláno bakterii Salmonela, která se do těla jedince dostává přes potravu (perorálně). Nejčastější potravinou pro přenost je maso a vajíčka, která neprošla dostatečnou tepelnou úpravou.
Příznaky
Projevem bývá nejčastěji střevní průjem. Doprovázený teplotami a nevolností. Nejdená se o nebezpečé onemocnění pokud nedojde k těžkým průjmům. Ty vedou k dehydrataci, ketrá je nejvíce nebezpečná pro starší lidid a děti.
Léčba
V první řadě je pro léčbu důležitá redehydratace a doplnění minerálních látek (minerální vody), nedílou součástí léčby je dieta, která spočívá nejčasteji ve vynechání tučných, slaných, kořeněných a mastných jídel, tak aby nedocházelo k přetížení jater. Jako léčba se mohou podávat antiemetika- léky na zvracení a adsorbenční látky, které podporují vstřebávání látek ve střevech.
Úplavice
Akutní a vysoce infekční průjmové onemocnění. Podle původu se dělí na bacilární úplavici, způsobovanou bakterií, a amébní úplavici, kterou zapříčiňuje měňavka (prvok).
Příznaky
Inkubační doba činí 1–5 dní. Bakterie napadají tlusté střevo a vytvářejí nebezpečné toxiny. Charakteristické příznaky jsou svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Hrozí silná dehydratace a u extrémně těžkých případů protržení střevní stěny. U nás je tato forma onemocnění vzácná. Diagnostikuje se pomocí kultivace původce choroby.
Léčba
Léčba se provádí pomocí Endiaronu (u lehčích případů), nebo za pomoci antibiotik. Důležitá je dieta a nahrazování ztracených tekutin.
Kampylobakter
Termofilní bakterie Campylobacter jejuni vyvolává závažnou alimentární infekce člověka připomínající salmonelózu, související často s konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin, zejména drůbežího masa a drůbežích produktů.
Příznaky
Inkubační doba je v průměru 2-4 dny. Kampylobakterióza většinou probíhá subklinicky, enteritidy bývají přehlíženy nebo jsou často považovány za důsledek jiných infekcí či onemocnění.
Léčba
V případě potvrzení diagnózy a zjištění citlivosti původce se mohou použít účinné antimikrobiální látky. Častý je ale návrat nemoci po ukončení léčby. Nevhodné používání antibiotik může mít za následek vznik rezistentních kmenů.
Tyfus/paratyfus
Břišní tyfus je celosvětově rozšířené závažné infekční onemocnění, postihující pouze člověka. V dávné minulosti bylo často zaměňováno s jinými onemocněními, při kterých také dochází k obluzení, z čehož je odvozen i jeho název (řecky tyfos= mlha, dým). Jeho původcem je bakterie zvaná Salmonella enterica typhi, která patří do skupiny hlavních střevních patogenních (nemoc vyvolávajících) bakterií u člověka, i u divokých a domácích zvířat. Paratyfy jsou tři samostatná onemocnění, kterých vyvolavatelem je také bakterie z rodu salmonella. U nás je nejčastější paratyfus typu B, typ A bývá pouze importován a paratyfus typu C bývá ve světě velmi vzácný, u nás se nevyskytuje. Onemocnění se řadí mezi „nemoci špinavých rukou“, přenáší se tzv. fekálně-orální cestou.
Příznaky
Inkubační doba je 7–21 dní, obvykle 14 dní. Při neléčení trvá nemoc 4 týdny. Břišní tyfus se začíná projevovat náhlým nástupem vysoké horečky (39–40˚C) se zimnicí, nechutenstvím, nevolností, kašlem, pacient postupně chátrá. Pacient může být v horečce agresivní, snaží se utéct z postele, nebo naopak, je schvácen a podřimuje. K horečce se přidá trvalá bolest hlavy (od toho vznikl také starý český název pro onemocnění – hlavnička). Při pohledu na pacienta vidíme, že má suchou bledou kůži, oschlý jazyk pokrytý hnědým povlakem, který se čistí od hrotu ve tvaru písmena V nebo W. Také na dásních a zubech má pacient hlenový povlak. Jelikož se bakterie množí ve střevech pacienta, jeho břicho je lehce vzedmuté, může být citlivé na dotek, hlavně v pravém podbřišku. Asi u poloviny nemocných dochází také ke zvětšení jater a sleziny, také v důsledku množení se bakterií. Některým nemocným se na kůži břicha objeví začátkem druhého týdne onemocnění růžové skvrnky (tyfová rozeola).
Léčba
Břišní tyfus se léčí antibiotiky, hlavně chloramfenikolem. Důležité je zahájit léčbu čím dřív, pokud ještě pacient není vyčerpán dlouhotrvajícími horečkami, předchází se tak vzniku komplikací. Pacientovi se podává také podpůrná léčba – prevence vzniku proleženin, dostatečné zavodnění pacienta, a zvýšený přívod vitamínu C a skupiny B vitamínů. U bacilonosičů ale antibiotická léčba k vyléčení často nestačí, obvykle musí podstoupit operační vyndání žlučníku (cholecystektomii).
Brucelóza
Jedná se o bakteriální onemocnění především u zvířat, ketré je ale přenosné na člověka. K infikaci dochází většinou přenosem exkrementu, který se do těla člověka dostane přes drobné oděrky na kůži. Dalším možným vstupem této bakterie do těla může být přes infikovanou potravu. Často to bývá mléko, které není dostatečně upraveno. Zdrojem této nákazy je bakterie. Toto onemocnění je nebezpečné pro těhotné ženy.
Příznaky
Příznaky bývají stejné, jako u většiny běžných onemocnění. Jedná se především o zvýšenou teplotu, malátnost, bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, zácpa aj.
Léčba
Při včasném diagnostikování jsou většinou podávány běžná antibiotika, ketrá se povětšinou podporují symptomatickou léčbou.
Cholera
Jedná se o těžké průjmovité onemocnění (může doprovázet zvracení), které je vyvolané bakterií vibrio cholerae. Tato bakterie přežívá ve vodě, odkud je možná nákaza nebo v masu (především rybě), proto je pravděpodobný zdroj nákazy touto bakterií ryba, ketrá je málo tepelně upravená. Nejčastějším zdrojem jsou živočichové, kteří žijí ve vodě nakažené touto bakterií.
Příznaky
Příznaky se objevují většinou těsně po požití kontaminované potravy či tekutiny nebo v době do pěti dní. Jedná se o náhlé nevolnosti a bolesti břicha, dostavuje se těžký průjem někdy i zvracení. Tyto projevy vedou často k dehydrataci a poklesu krevního tlaku.
Léčba
Pro správnou diagnózu je nutné odebrání vzorku stolice. Pokud se potvrdí toto onemocnění, je nutná hospitalizace na infekčním oddělení v nemocnici. První krok v léčbě bývá redehydratace - tedy zavodnění organismu. Při těžkých stavech dojde k podání antibiotik.
Virová onemocnění
Mezi nejčastější virové nákazy patří Gastroenteritidy a Žloutenka
Gastroenteritidy
Charakteristické zánětlivé onemocnění postihující žaludek a tenké střevo způsobující především viry z kategorie rotavirů. Toto onemocnění ale mohou způsobovat i některé bakterie. Alternativními pojmy pro toto onemocnění je virová chřipka nebo žaludeční chřipka. Jedním z projevů bývá zvracení spojené s průjmy.
Příznaky
Nejčastějším spojením projevů bývá teplota, břišní křeče, zimnice, průjmy a zvracení. Projevy jsou závislé na typu viru nebo bakterie, která onemocnění způsobují.
Léčba
První pomoci je redehytrace.Používají se doplňková léčiva např. adsorbencia (černé uhlí).
Žloutenka
viz článek Žloutenka
Zdroje
Zdroj informací:
Přednáška pedagogické fakulty- biologiiecké aspekty zdraví
Internetové zdroje:
Doporučená literatura:
Čechová, L.; Janalíková, M. Obecná mikrobiologie. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 190s. ISBN 978-80-7318-516-9
GÖPFERTOVÁ, D. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie a hygiena. 3. dopl. vyd. Praha : Triton, 2002. 148 s. ISBN 80-7254-223-0
MZd ČR, WHO. Zdraví 21 - zdraví do 21. století. Praha : 2001. 147 s. ISBN 80-85047-49-5
MARTINÍK, K. Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. 80 s. ISBN 978-80-7041-177-3
Schindler, J. Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 223s. ISBN 978-80-247-3170-4
ŠMARDA J. a kol. Biologie pro psychology a pedagogy. Praha : Portál,2004. 420 s. ISBN 80-7178-924-0
ZLOCH, Z. a kol. Kapitoly z hygieny. Praha : Karolinum, 2003. 159 s. ISBN 80-246-0269-5
