Determinanty zdraví: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 1. 2015, 02:32

Determinanty zdraví jsou činitelé působící na zdraví jedince. Tyto činitelé nebo-li faktory mohou na jedince působit kladně-podporovat zdraví, nebo záporně-tedy mají špatný vliv na zdraví jedince. Determinanty můžeme dělit z různých hledisek.

Základní skupiny determinant zdraví

• Životní styl (způsob života) – např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, pohybová aktivity, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj, osobní hygiena, sexuální chování, spotřební chování.
• Životní a pracovní prostředí (ovzduší, voda, půda, hluk, elektromagnetické záření, klimatické podmínky, potravinový řetězec, výrobní technologie, pracovní prostředí, předměty běžného užívání, bydlení, služby, doprava, urbanistika).
• Péče o zdraví a zdravotnictví (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví).
• Biologický (genetický) základ (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen…).

Kvantifikace vlivu takto definovaných determinant na zdraví:

• faktory životního prostředí ovlivňují zdraví z cca 15-20 %
• genetické faktory z cca 10-15 %
• skupina faktorů životního stylu celými 50 %
• efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdraví cca z 10-15 %.

Do jedné kategorie sociálních determinant zdraví (Wilkinson, Marmot, 2005) byly později spojeny sociálně-ekonomické faktory prostředí (charakteristiky místa, kde lidé žijí, a komunity, do které patří - např. chudoba, vzdělání, sociální vyloučení, nezaměstnanost, špatné bydlení, sociální zabezpečení) a životní styl, behaviorální faktory obsažené v životním stylu a jiné psychologické a sociální faktory (typ osobnosti, zvládání stresu, psychická odolnost, sociální opora aj.) jsou spojovány do specifické kategorie psychosociálních determinant zdraví (Kebza, 2005).

Determinanty zdraví jsou propojeny komplexem velmi složitých vzájemných vztahů (viz definice).

Sociálně-ekonomické determinanty (chudoba, sociální vyloučení, rodinná situace, nezaměstnanost či nevyhovující bydlení) silně korelují se zdravotním stavem, ovlivňují základní skupiny determinant zdraví, tvoří jakousi “příčinu příčin zdraví a nemoci“ a přispívají k nerovnostem ve zdraví.

Sociální a ekonomické determinanty zásadně ovlivňují základní skupiny determinant zdraví: 40 % podíl životního stylu na zdraví je dále ze 35 – 70 % ovlivněn sociálními a ekonomickými podmínkami, lékařská péče může prodloužit dožití a zlepšit prognózu po prodělání onemocnění, pro zdraví populace jako celku jsou mnohem důležitější sociální a ekonomické podmínky, které se významně podílejí na vzniku nemoci a potřebě lékařské péče.

Hlavní determinanty rozdílů (nerovností) ve zdraví

• Přírodní biologická různost.
• Svobodná volba chování, které poškozuje zdraví (např. sporty, zábava).
• Přechodná zdravotní výhoda jedné skupiny před jinou vznikající tím, že někdo si dříve osvojí zdravý styl život (pokud ostatní mají obdobné možnosti). Takové zdravotní rozdíly (1-3) nebývají obvykle chápány jako nespravedlivé.
• Zdraví poškozující chování, kdy stupeň volby životního stylu je vážně omezen.
• Vystavení nezdravým, stresovým životním a pracovním podmínkám.
• Nedostatečný přístup k základním zdravotním a dalším veřejným službám. Těmto rozdílům se lze vyhnout a lze je považovat za nespravedlivé.
• Sociální pozice nemocných lidí se oslabuje a jejich životní úroveň výrazně klesá. I když zdravotní potíže mohou být nevyhnutelné, výrazně malé příjmy nemocných jsou nespravedlivé a lze jim zabránit.

Spravedlnost (EKVITA) ve zdraví znamená, že v ideálních podmínkách by měl mít každý stejnou příležitost dosáhnout svého plného zdravotního potenciálu, tedy nikdo by neměl být znevýhodněn při jeho dosahování, lze-li se ovšem takovému znevýhodnění vyhnout.

Cestou k dosažení ekvity ve zdraví je ovlivnění či eliminace negativního působení jednotlivých sociálních determinant (Marmot, WHO, 1998):

• Zdraví souvisí se sociálním gradientem. Vyšší vzdělání, příjem, lepší bydlení a společenské postavení snižuje až 2x riziko závažného onemocnění a předčasného úmrtí.
• Stres poškozuje zdraví. Dlouhotrvající stres a dlouhotrvající stresová reakce vede k vyčerpání organismu, zejména imunitního a kardiovaskulárního systému, projevy: únava, podrážděnost –deprese –agrese –fobie; bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, nespavost, sexuální poruchy, onemocnění, KVO, nádorová, metabolická; infekční onemocnění.
• Zdravotní a sociální podmínky v dětství ovlivňují další zdravotní osud jedince. Poruchy růstu a chudá emoční podpora v raném dětství a před narozením vedou k oslabení tělesných, kognitivních a emočních funkcí.
• Chudoba a sociální izolace zkracuje život.
• Stres na pracovišti zvyšuje riziko nemocí.
• Jistota zaměstnání zlepšuje zdraví, nezaměstnanost je příčinou nemocí a předčasných úmrtí.
• Sociální opora a sociální kontakty zlepšují zdraví.
• Spotřeba alkoholu, cigaret a drog je ovlivňována sociálním prostředím.
• Zdravé potraviny jsou politickým problémem. Výživa je sociálním faktorem (nedostatek x nadbytek, závadnost x nezávadnost, nízká nutriční hodnota x kvalita, konzervace x čerstvý zdroj), sociální gradient ovlivňuje stravovacích návyky.
• Zdravá doprava, to je chůze, jízda na kole a dobrá veřejná doprava. Doprava ovlivňuje tělesný pohyb, nehodovost, sociální kontakty a životní prostředí (znečištění ovzduší, hluk).

Přímé determinanty zdraví

Jsou to takové determinanty, ketré působíé přímo na jedince (na ormanismus). Můžeme je rozdělit do 4 skupin, kdy každá skupina působí na jedince jinak.

1. životní styl
2. genetika
3. životní prostředí
4. zdravotnictví

Nepřímé determinanty zdraví

Jsou to takové determinanty, které působá na jedince nepřímo. Mají menší váhu než determinaty přímé, ale neměly by se opomíjet, protože tvoří nedílnou součást. Dalo by sem sem začlenit:

1. kultiura a kulturní tradice
2. politika, politicjá situace v zemi
3. sociální rozvrstvení obyvatelstva
4. role v životě jedince

Zdroje

• MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví. Praha:Grada Publishing. 2011. s. 296. ISBN 978-80-247-2715-8
• http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=28940