Dětská práva: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 1. 2015, 02:35

Práva dítěte byla přijata na valném schromáždění OSN, které proběhlo 20.11.1989. Tyto práva dětí byla přijata v 193 zemích. Jedná se o soubor požadavků a norem, které mají pomoci dětem na lepší život. Tato práva se týkají všech jedinců, kteří nedosáhly věku 18 let. Česká republika se stala smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte 1.1.1993. Postavena byla na principech 3P pocházejících z angl. slov. Porušení dětských práv je trestné - souzeno dle určitého státu a jeho trestního práva.

1. provission – přežití a rozvoj dětí, zajišťování optimálního rozvoje dětí (osobnosti)
2. protection – ochrana dětí před všemi různými formami násilí
3. participation – podílení se dítěte na rozhodování věcí, které se ho týkají

Dětská práva můžeme rozdělit z hlediska:

1. práva dítěte
2. povinnost státu

Práva dítěte

• právo na život- diskutované téma, z hlediska možnosti rozhodnout za dítě zda-li bude žít -potraty
• právo na jméno
• právo poznat své rodiče a být jimi vychováván- problematika náhradní rodinné péče aj.
• svoboda projevu a svobodný přístup k informacím
• svoboda myšlení a náboženského vyznání
• svoboda sdružování a pokojného shromažďování
• právo na ochranu soukromí
• právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním
• právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí
• duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život
• právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení
• právo na výhody sociálního zabezpečení
• právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj
• právo na vzdělání
• právo na používání vlastního jazyka
• právo na odpočinek a volný čas
• právo na ochranu před nebezpečnou prací

Diskutovaným tématem k právům dítěte jsou i povinnosti dětí, které nejsou nikterak ukotvena v Úmluvě o právech díétěte. Děti mají sice svá práva, ale často zapomínají na své povinnosti a pouze se obhajují, tím, že mohou (právo).

Povinnost státu

Každý stát, který přijal Úmluvu o právech dítěte, musí přijmout určitá opatření. V různých státech světa se tato opatření liší dle politické situace a možností státu.

• ke snížení dětské úmrtnosti
• k zajištění lékařské pomoci dětem
• k zajištění odpovídající péče matce před porodem
• k rozvoji zdravotní osvěty
• k poskytování pomoci rodičům se zabezpečením životních podmínek dítěte
• k zajištění bezplatného základního vzdělání pro všechny děti
• k zajištění podpory středního vzdělání, které je buďto bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc
• k zajištění poradenské služby v oblasti vzdělání a profesní přípravy
• k zajištění ochrany před užíváním narkotik
• k zajištění ochrany před sexuálním vykořisťováním (prostituce, dětská pornografie apod.)
• k zabránění únosů a obchodování s dětmi
• k ochraně dětí před mučením, omezování osobní svobody
• k zákazu trestu smrti vztahujícímu se na nezletilé
• k tomu, aby děti, které byly zadrženy pro trestný čin, byly zadrženy po nejkratší nutnou dobu a to odděleně od dospělých, a aby se jim dostalo právní pomoci
• k tomu, aby se děti do 15 let neúčastňily válečných akcí
• k podpoře začleňování dětí, se kterými bylo nelidsky zacházeno
• ke stanovení věkové hranice pro vstup do zaměstnání a délky pracovní doby nezletilých.

Za výchovu dítěte zodpovídá vždy rodič /nebo osoba jiná odpovědná za výchovu dítěte. Existuje Výbor pro práva dítěte, tento výbor se skládá z 10 různých členů. Členové jsou voleni na čtyři roky, a jsou z různých států tak, aby nedocházelo k "protekci" či náklonosti pro určité porušení práv dítěte.

Opční protokoly

K Úmluvě o právech dítěte byly přijaty tři opční protokoly

• Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů

Opční protokol zavazuje státy, aby nepovolávaly mládež do 18 let do ozbrojených sil a zajistily, aby se dobrovolníci v tomto věku přímo neúčastnili boje. Také jiné ozbrojené skupiny nemají povolávat dětské vojáky mladší 18 let a používat je v bojových akcích. Podle článku 8 odst. 1 Opčního protokolu mají smluvní strany podat úvodní zprávu o stavu plnění protokolu do dvou let od jeho přijetí.

• Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii

Opční protokol stanoví závazné mezinárodní standardy k prevenci, potlačování a trestání činů spojených s prodejem dětí za účelem jejich sexuálního zneužívání, nucené práce či nelegální adopce, činů spojených s dětskou prostitucí a dětskou pornografií. Podle čl. 12 odst. 1 Opčního protokolu mají smluvní strany podat úvodní zprávu o plnění protokolu do dvou let od jeho přijetí, v případě České republiky tedy do září 2015

• Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení

Česká republika dosud ratifikovala první dva.

Zdroje

• JANKŮ, M. a kol.: Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 4. přepracované a doplněné vydání, Praha: C.H.Beck, 2010 - vybrané kapitoly
• http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/Pr%C3%A1va_d%C3%ADt%C4%9Bte
• http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_pr%C3%A1vech_d%C3%ADt%C4%9Bte