Základy cytologie: Porovnání verzí

Z Wiki PedF UK
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ == Definice buňky == Buňka je základní stavební jednotkou živé hmoty, schopná všech základních životních projevů: *pohybu *látkové přemě…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 2. 1. 2015, 17:25

Definice buňky

Buňka je základní stavební jednotkou živé hmoty, schopná všech základních životních projevů:

  • pohybu
  • látkové přeměny
  • dráždivosti
  • přizpůsobení (adaptace)
  • růstu
  • rozmnožování

Všechny uvedené životní projevy obstarává sama buňka pouze u jednobuněčných organismů. Tyto buňky jsou schopné samostatného života. Lidské tělo je mnohobuněčný organismus. Počet buněk, které se na jeho stavbě podílejí, lze těžko určit. Odhaduje se, že jich je asi 45 biliónů. Studiem buňky se zabývá cytologie.

Velikost a tvar buněk

Buňky lidského těla lze vidět pouze pod mikroskopem. Jednou z nejmenších buněk je červená krvinka, která má průměr 7,5 µm. Průměrně jsou buňky velké asi 20 µm. Mezi velké buňky patří např. motorické buňky v šedé hmotě míšní, které měří až 100 µm. Největší buňkou lidského těla je ženská pohlavní buňka (vajíčko), která dosahuje velikosti 300 µm. Tvar buněk je přizpůsoben funkci, kterou zastávají. Buňky, které jsou v řidším prostředí nebo jsou volně uložené, mívají tvar mnohostěnů. Některé buňky jsou protáhlé nebo rozvětvené, s výběžky. Téměř všechny buňky mají stálý tvar, který je pro daný buněčný typ charakteristický. Bílé krvinky mají proměnlivý tvar. Některé vysílají ze svého těla výběžky, jimiž se pohybují.

Stavba buňky

Na povrchu buňky je tenká buněčná membrána. Uvnitř buňky je cytoplazma, jádro s jadérkem a pomocné orgány. Cytoplazma je bezbarvá průhledná polotekutá hmota, která obsahuje především bílkoviny, dále nukleová kyseliny, cukry, tuky, různé minerální látky a vodu. Při velkém zvětšení buňky je v cytoplazmě vidět drobné útvary, označované jako pomocné orgány buňky (organely). Organely mají v buňce různé funkce. Mitochondrie jsou krátké tyčinky, které se účastní metabolismu buňky. Golgiho aparát je systém jemných kanálků kolem buněčného jádra, v němž se shromažďují některé produkty buňky. Vakuoly jsou drobné dutinky, které obsahují látky určené k vyměšování nebo látky právě vstřebané. Centriol je tělísko v blízkosti jádra, jež se uplatňuje při buněčném dělení. V cytoplazmě se kromě uvedených struktur mohou objevit útvary, vzníklé beněčnou sekrecí, exkrecí nebp střádáním (tuk, glykogen, pigmenty atd.)

Délka života buněk

Během lidského života se buňky stále dělí a vznikají tak buňky nové. Nové buňky vykonávají svoji funkci, stárnou a opět zanikají. Schopnost dělení není u všech beněk stejná - buňky krvetvorných orgánů se dělí po celý život, nervové buňky jen do období krátce po narození. Schopnost dělení buněk souvisí s délkou jejich funkčního období, které je u různých buněk různě dlouhé. Bylo odhadnuto, že přibližně každých 7 let se postupně vymění veškerá tělesná hmota. Výjimkou jsou nervové buňky, které se během života nedělí.

Dělení buněk

Dělení buněk probíhá dvojím způsobem:

  1. přímé dělení (amitóza)
  2. nepřímé dělení (mitóza)

Přímé dělení je u buněk lidského těla vyjímečné. Většinou se buňky člověka dělí nepřímo. Nepřímé dělení spočívá v tom, že se nejdříve složitým způsobem rozdělí jádro a jeho struktury na 2 jádra a pak se rozdělí hmota celé buňky na 2 nové buňky. Tak z jedné mateřské buňky vzniknou 2 zcela shodné dceřinné buňky.

Mitóza

Mitóza má 4 fáze, které na sebe plynule navazují:

  1. Profáze