Trávicí soustava: Porovnání verzí

Verze z 9. 12. 2014, 12:51 (zobrazit zdroj) 79911566 (diskuse | příspěvky) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 30. 12. 2014, 18:41 (zobrazit zdroj) 79911566 (diskuse | příspěvky) (→‎Odkazy) Porovnání s novější verzí →
Řádka 347:		Řádka 347:
	*Silbernagl, S., Lang, F.(2002)Atlas patofyziologie člověka. Praha: Grada		*Silbernagl, S., Lang, F.(2002)Atlas patofyziologie člověka. Praha: Grada
	*Šmarda, J. a kol.(2004) Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál		*Šmarda, J. a kol.(2004) Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál
−	[[Kategorie: Anatomie|*]]
−	[[Kategorie: Psychologie|*]]

---

Verze z 30. 12. 2014, 18:41

trávící systém zajišťuje:

1. trávení: mechanicky - rozmělnění a chemicky - trávící šťávy a enzymy
2. vstřebávání = resorpce:látky vznikající v systému vstřebány do vnitřního prostředí
3. odstraňování nestravitelných a odpadních látek

Stavba

• v celém trávicím sytému má stejnou strukturu.
• uvnitř trávicí trubice je sliznice s množstvím žlázek (vlhkost, slizkost), hlen- posun potravy a ochrana trubice
• v některých částech, např. žaludek a střeva, je sliznice zvrásněná do řas a klků - znásobení povrchu
• na počátku a konci soustavy pokryta dláždicovitým epitelem – odlupuje se, ve zbytku soustavy je krychlový a cylindrický epitel
• podslizniční vazivo – připojení sliznice ke svalovině, prochází jím cévy krevní a mízní
• svalová vrstva – na začátku a konci příčně pruhovaná, v úseku jícen-tlusté střevo hladká
• hladká svalovina dvojí uspořádání: zevní vrstva - podélně uspořádána, vnitřní - kruhově - zajišťuje peristaltické pohyby
• vazivo - adventicie – kryje trubici
• nad vazivem tenká blána seróza – obaluje celou trávící soustavy

Dutina ústní (cavum oris)

• předsíň (mezi zuby a tvářemi) a vlastní dutina
• kousání, žvýkání, fonace...

Rty (labia oris)

• ohraničují dutinu ústní
• podkladem je kruhový sval na povrchu s krycím epitelem, který neobsahuje pigment-vybarvení je dáno cévní sítí

Tváře(buccae)

• musculus buccinator je podkladem
• součástí je tukový polštář – tvoří reliéf obličeje

Tvrdé patro(palatum durum)

• klenba vlastní dutiny
• kostěný podklad, na něm sliznice
• na ně navozuje:

Měkké patro (palatum molle)

• pouze vazivo, pohyblivé, upínají se svaly, v obloucích jsou:

Patrové mandle (tonsilla palatina)

• útvary lymfatické tkáně, mají chodbičky, kde jsou lymf. buňky a bakterie – 1. bariéra před infekcí

Dásně (gingivae)

• 2 podkovovité útvary
• nasedají na dásňové výběžky, vazivové pokrytí
• pevně srůstá s čelistí – ochranný val pro zuby

Jazyk (lingua)

• tvořen příčně pruhovaným svalstvem
• podílí se na řeči → artikulace
• kostěná opora – dolní čelist, jazylka
• připojen slizniční řasou, uzdičkou - frenulum lingua - k měkkým částem

4 části:

1. tělo - corpus
2. kořen - radix
3. hrot - špička - apex
4. hřbet, vrchní část - dorsum

• na hřbetu papily: obsahují chuťové buňky – sladko (hrot), slano + kyselo (okraj), hořko (vzadu)
• nitkové - papillae filiforme – vpředu, sametový vzhled
• houbovité - p. fungiformes – na bocích a na hrotu
• listovité - p. paliatae – na bocích
• hrazené - p. vallatae – 10, vzadu

Zuby(dentes)

• patří k nejtvrdším orgánům v těle
• dolní čelist – tvar elipsy X horní čelist – parabola
• chrup - dentice
• uvnitř zubu dutina – vyplněna zubní dření - pulpa dentis – vstupuje tudy do zubu nerv, protkané cévními vlákny
• zub uložen v zubním lůžku, upevněn vazivem - periodontem

povrch:

• korunka - corona dentis
• krček - collum dentis
• kořen - radix dentis

4 typy zubů:

• I...řezáky - dentes incisivi
• C...špičáky - d. canini
• P...třenové zuby - d. premolares
• M...stoličky - d. molares

• první dentice – 6 měsíců; komplet – ve 30 měsících, 20 zubů; dospělý chrup – mezi 6-30. rokem – 32 zubů

zubní vzorec:

• mléčný (dětský) – i1, i2, c, m1, m2
• trvalý (dospělý) – I1, I2, C, P1, P2, M1, M2, M3

• nůžkovitý skus - psalidoncie – horní přečnívají dolní o 1/3
• klešťovitý skus - labidodoncie – řezáky nasedávají na sebe
• opistodoncie – dolní řezáky jsou příliš vzadu
• progenie – dolní čelist vyčnívá
• stegodoncie – v postavení zuby tvoří stříšku

Slinné žlázy

• drobné žlázy – produkují obyčejné sliny
• slina - saliva – bezbarvá, vazká, pH 7-8, za den 1-1,5l slin, 99% voda, zbytek enzymy (ptyalin – štěpí cukry), mucin (hlen, obaluje a posunuje sousta), anorganické látky (Ca, P, Na → zubní kámen)
• vyměšování slin řízeno reflexně – nepodmíněně; lze vypěstovat podmíněně

párové (velké) žlázy:

• příušní - glandula parotis – u ušního boltce, ústí je u M2 nahoře (při příušnicích se zduří)
• podčelistní - g. submandibularis
• podjazykové - g. sublingualis

• centrum: prodloužená mícha

Hltan - pharynx

• 12-14cm, část společná dýchací a trávicí soustavě - epiglotis (hrtanová příklopka)

části:

• nasopharynx - nosohltan – ústí do něj Eustachova trubice – spojka mezi nosohltanem a středním uchem
• oropharynx – vlastní část hltanu, krátká
• laryngopharynx – hrtanová část hltanu

Jícen - esophagus

• 4. krční obratel, 25-30 cm, 1/3-2/3 – pruhované svalstvo 3/3 – hladká
• 2x se zužuje: v místě křížení s aortou a L průduškou a v místě, kde prochází bránicí
• při hltání suchého sousta se zde sousto zadrhne → klonické křeče bránice → škytavka - singultus; může ji způsobit i nervus vagus

Žaludek - ventriculus

• vak, 1-2 l potravy
• obalen blánou - peritoneum a připevněn k pobřišnici
• žaludeční stěna je uvnitř zvrásněna do řas

4 části:

1. česlo - cardia – vstup jícnu
2. klenba - fundus – horní část
3. tělo - corpus
4. vrátník - pars pylorica – výstup

žaludeční šťáva:

• pH 1-2, desinfekční účinky, ničí choroboplodné zárodky, brání kvašení
• 99% voda, 1% organické i anorganické látky, na 1 jídlo vyprodukováno cca 0,5l žaludeční šťávy (2-3 l/den)
• obsahuje pepsin – tráví bílkoviny; k aktivaci pepsinogenu na pepsin je třeba HCl → z nerozpustných solí se stávají aktivní
• lipáza – tráví tuky
• chymosin – mléko – sráží ho, vytváří z něj rosol (vločky)
• mucin – zásaditý hlen, chrání žaludeční sliznici, při narušení může kyselý obsah natrávit i tkáň žaludeční stěny → žaludeční vřed (příp. i sliznici jícnu)

sekrece žaludeční šťávy - podmíněné i nepodmíněné reflexy:

• poychogenní faktory (snížení množství žaludeční šťávy)
• chemický vliv – snížení: máslo, mléko, žloutky; zvýšení: ostrá, mastná, smažená jídla
• hormonálně – gastrin

mechanismus trávení:

• jídlo do žaludku → napíná se svalovina, po 20 min. po ukončení příjmu potravy 1. peristaltická vlna - peristola – trvá 15 – 20 minut, dochází k promíchání obsahu žaludku s žaludeční šťávou
• rychlejší vlny – několikasekundové intervaly → kašovitá hmota - chymus → za 3 hodiny opouští hmota žaludek
• uvolnění potravy je reflexní
• při prázdném žaludku kručení = peristaltika naprázdno
• emesis (zvracení) – ochranná reakce před škodlivým obsahem, mechanická ochrana při příliš velkém množství potravy; reflex zvracení – prodloužená mícha

Tenké střevo - intestinum tenue

• délka 6 m, šířka 3 cm, sliznice je zvrásněna tzv. klky (1 mm vystouplý epitel) – ústí do nich vlásečnice → vstřebávání živin
• potrava - posun – peristaltika i pohyb člověka

4 části:

1. pylorus (vrátník) - ve sliznici má střevní žlázky – Lieberkűhnovy krypty – produkují střevní šťávu, alkalická, 1 l/ 24h; enzymy, které štěpí všechny složky potravy: sacharóza, laktóza, erepsin (bílkoviny), lipáza
2. duodenum (dvanáctník) - tvar podkovy, 30cm, pevné uchycení u jater, pohárkové klky, hlen - chrání sliznici a sekretin – podporuje produkci pankreatické šťávy (pankreas má vývod v duodenu)
3. jejunum (lačník) – 3/5, volně
4. ileum (kyčelník) - 2/5, volně

Tlusté střevo - intestinum crassum

• 5 m dlouhé, šířka až 8 cm
• caecum – slepé střevo, přechod tenkého do tlustého - appendix verni formis – červovitý výběžek slepého střeva, až 10cm, zánět při přemnožení bakterií
• colon (tračník): známe colon ascendens – vzestupný (k játrům), transversum – příčný, descendens – sestupný
• colon signoideum – esovitá klička
• rectum: ampule (vak), rectum (anální otvor)
• haustra – zúžení

• průběh potravy 12-16h, přimíchání hlenu, poslední vstřebávání látek pomocí bakterií kvašení (→zapáchající plyny) → vstřebávání vody, soli
• rozklad žluč. barviva → barví stolici; složení žlučového barviva záleží na stravě

Stolice (exkrementy TT):

• nestrávené zbytky
• odumřelé bakterie
• zbytky odloupaného epitelu
• žlučová barviva
• zbytek anorganických látek
• voda

• defekace – reflex vyměšování (vůle), centrum: křížová mícha
• zácpa - obstipace
• průjem - darrhoea

Trávicí žlázy

Slinivka břišní - pankreas

• za žaludkem
• hlava + ocas
• ústí do tenkého střeva
• tvořen lalůčky – lalůček má vždy vývod → vytvářejí pavučinu
• jedná se o žlázu s vnější i vnitřní sekrecí
• produktem je pankreatická šťáva, kyselá, pH 7-8, nízká produkce, pouze 1 dcl – anorganické a organické látky, enzymy: trypsin, amylázy – štěpí sacharidy, lipázy – štěpí tuky - sekrece vnější, pankreatická šťáva štěpí potravu
• enzymy indukující produkci pankreatické šťávy: pankreotimin, sekretin

• Langerhansovy ostrůvky - je jich méně než lalůčků produkujících pankreatickou šťávu, průměr ostrůvku je 0.5 mm, celkem 1 milion, produkují inzulin a glukagon (vnitřní sekrece) - hormony ovlivňující hladinu cukru v krvi

Játra - hepar

• vyklenují se do bránice
• pravý a levý lalok, uprostřed je jaterní brána - porta hepatis – zde vstupuje artera hepatica a vystupuje choledokus
• tvořena trávicími buňkami
• ve středu se rozpadá vena portae na jednotlivé žilky → filtrace a zpracování → odpad do počátku žlučových cest
• z levého odchází ductus hepatikus dexter a z pravého ductus hepaticus sinister → ductus hepatikus comunis – na cestě se napojuje na žlučník → v tomto místě se přejmenovává na ductus cysticus → ductus choledocus → ústí do duodena

• vena portae sbírá krev z trávicího systému

Žlučník - vesica fellea

• produkt = žluč, trávení
• tvar hrušky, volně ložen, "připláclý" k játrům
• pouze skladiště žluči (co se nedostalo do duodena)
• 500-1000 mm3, zásaditý, podílí se na trávení tuků
• neutralizuje kyselý obsah žaludku
• kromě organických látek obsahuje i hodně solí → pokud příliš : žlučové kameny
• odvod škodlivin

• všechny 3 žlázy + trávicí orgány jsou ve vaku – pobřišnice - peritoneum

Trávení - fyziologie

• katabolismus = štěpení složitých látek na jednoduché → uvolňování energie
• anabolismus = opačně
• oba současně, nelze oddělit

Metabolismus cukrů

• nejrychlejší zdroj energie
• glukóza, fruktóza, galaktóza ← sacharóza, maltóza
• stálá hladina cukru v krvi – glykémie (hyperglykémie, hypoglykémie)
• centrum řízení = hypotalamus – inzulín a adrenalin
• nadřazené centrum = mozková kůra

Metabolismus lipidů

• tuky – nejvydatnější zdroj energie, tepelná izolace organismu

• 2 typy:
• zásobní – ukládá se v podkoží, v dutině břišní, kolem orgánů, v kostní dřeni
• protoplazmatický – hnědý tuk, kolem buněk, v organismu zůstává vždy, nikdy se neštěpí

• stálá hladina tuku – lipémie
• řízení – mezimozek + hormonálně: mobilizace tuku: tyroxin (štítná žláza), adrenalin, růstový hormon
• ukládání tuku: inzulin, estrogeny (ž)

Metabolismus bílkovin

• stavba všech buněk, štěpí se na → aminokyseliny
• hladina bílkovin = aminoacidémie, složitěji měřitelná, měřítko kvality metabolismu bílkovin – hladina amoniaku v moči - dusíková bilance
• centrum řízení – hypotalamus
• tvorba bílkovin: růstový hormon, inzulín
• odbourávání bílkovin: glukokortikoidy

Anorganické látky

• sodík – hlavní kationt těla, zajišťuje osmolalitu toku plazmy - nejvíce ss vylučuje močí a potem
• draslík – protipól sodíku na membránách, nezbytný pro svalovou aktivitu, +
• vápník – součástí kostí, zubů, v krevní plazmě, +, spolu s hořčíkem nezbytný pro nervo-svalovou dráždivost
• chloridový aniont – vyrovnává napětí všech předchozích

Metabolismus vody

• obsah vody v organismu – 65-75 %, u dětí je obsah vody v organismu vyšší (70−80 %).
• v těle máme extracelulrátnía intracelulární tekutinu
• velmi úzce spřažen s metabolismem sodíkové ionty
• nedostatek v těle - problém s osmolalitou - vzníká dehdratace a může hrozit až rozvrat vnitřního prostředí
• antidiuretický hormon (hormon hypofýzy) má vliv na zpětné vstřebávání vody

Vitamíny

A) Vitaminy rozpustné v tucích:

B) Vitaminy rozpustné ve vodě:

Krvácení z trávicího traktu

• hemateméza = zvracení červené čerstvé nenatrávené krve, krvácení z horní části trávicího traktu
• melena = rosolovitá dehtovitá černá páchnoucí hmota, natrávená krev je přítomna ve stolici
• čerstvá krev ve stolici = znak krvácení z dolní části trávicího traktu

Poruchy trávicího traktu

• obstipace = zácpa
• průjem
• žaludeční vřed – bolí po jídle X duodenální vřed – bolí nalačno
• pálení žáhy
• rakovina/zánět pankreatu – dvojitá porucha: 1. trávení 2. nevylučují se hormony
• appendix - zánět červovitého výběžku
• ileus – uzávěr tenkého střeva, samo do sebe se zasune, hrozí zánět
• psychosomatické záněty střev - kolem 20ti-30ti let věku

1. Crohnova choroba – zánět postihuje celou stěnu → amputace části střeva,
2. Colitis ulcerosa – postihuje jen sliznici (jedna vrstva stěny), bolesti břicha, někdy zácpa, občas průjem

• hemeroidy – varixy ( zmnožení/zduření žilní stěny) u rektálního otvoru, nejrychlejší zdroj infekce → septické stavy, nutno rychle operovat

Poruchy jater

• ikterus (žloutenka) – žluté zabarvení pokožky a sliznic, změna barvy moče a stolice, které je způsobené nahromadění bilirubínu
• infekční mononukleóza - virové onemocnění napadající jaterní tkáň, bolesti kloubů, začíná jako „chřipka“, dieta!!!
• jaterní cirhóza – irreversibilní proces, léčba=transplantace, důsledek alkoholismu, rakoviny, chronické hepatitidy, k zajištění funkce stačí 10% tkáně jater
• hepatitis(zánět jaterních buněk)
  • A – virová, orálně-fekální cesta přenosu
  • B – infekční (parenterální cesta=přes krev nebo jiné tělní tekutiny)- v těle je trvale přítomen tzv. Australský antigen
  • C - infekční, v 50% chronifikuje → poškození jater (cirhóza)
  • D – infekční, vzácnější
  • E – Asie, Afrika, jižní Amerika

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Anatomie, fyziologie a genetika na Katedře psychologie UK.

Zdroje obrázků

From Wikimedia Commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digestive_system_diagram_cs.svg

Doporučená literatura

• Čihák, R.(2011) Anatomie. Praha: Grada
• Merkunová, A.(2008) Orel, M. Anatomie a fyziologie člověka. Praha: Grada
• Orel, M., Facová, V. a kol. (2009)Člověk, jeho mozek a svět. Praha: Grada
• Repetitorium lékařské fyziologie. Praha: SPN, 1971.
• Silbernagl, S., Lang, F.(2002)Atlas patofyziologie člověka. Praha: Grada
• Šmarda, J. a kol.(2004) Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál