Nutriční nároky na výživu v průběhu ontogenetického vývoje: Porovnání verzí

Verze z 24. 11. 2014, 08:05

Požadavky pro jednotlivé skupiny obyvatelstva

Novorozenec (do 6. týdne)

Děti, které jsou v prvních dvou letech života nevhodně živeny, trpí deficity mikronutrientů a častěji trpí poruchami růstu. Mají vyšší úmrtnost, riziko mentální retardace a hůře se učí. Poškození nesprávnou výživou, vzniklé před 2. rokem života, je pravděpodobně ireverzibilní (nevratné). 98% žen je schopno kojit.

Rozsáhlý výzkum z posledních let potvrzuje četné výhody kojení nebo výživy kojenců mateřským mlékem jak pro dítě, matku a rodinu, tak i pro celou společnost.

Složení kolostra a zralého mateřského mléka

Složení mateřského mléka přesně odpovídá nárokům a potřebám adaptujícího se novorozence. Mění se v průběhu prvních dnů, v průběhu jednoho dne i v průběhu jednoho kojení. Kolostra (mleziva) se tvoří významně méně, obsahuje více bílkovin, méně tuků a cukrů než zralé mateřské mléko (asi 1 měsíc po porodu). Rozdílný je v kolostru poměr bílkovinných frakcí, ve prospěch bílkovin syrovátkových a nebílkovinných dusíkatých látek. Mléko obsahuje rozpustné složky, koloidy, membrány, lipoproteidy i živé buňky. Pouze některé složky mateřského mléka jsou přímo ovlivnitelné dietou matky.

Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/100 ml

• cukry tvoří 40 % kalorické hodnoty (laktóza 6,5 – 7,2 g / 100 ml)
• tuky se podílejí asi z 50% na kalorické hodnotě mléka (3,8 – 4,5 g / 100 ml), jsou však variabilní složkou

Bílkoviny tvoří nejstálejší složku v mateřském mléce (0,9 – 1,3 g / 100ml). Obsah bílkovin nezávisí na výživě matky, pokud netrpí těžkou proteinovou podvýživou. Hlavní bílkovinou je laktalbumin (0,26 / 100ml)

Tuky a jejich metabolity v mateřském mléce mají velký význam pro růst a vývoj dítěte. Jsou zdrojem energie a jsou nosičem informací pro fyziologické regulace. Tuk je nejvariabilnější složkou mateřského mléka. Množství tuku kolísá v průběhu 24 hodin i v průběhu jednoho kojení. Asi 90% tuků je tvořeno kapénkami triglyceridů. Tuk mateřského mléka je v prvních měsících tráven hlavně lipázou přítomnou v mateřském mléce, protože sekrece pankreatické lipázy u novorozence je zpočátku nedostatečná. Lipáza mateřského mléka je však termolabilní a pasterizací se inaktivuje. Mateřské mléko obsahuje velké množství cholesterolu. Cholesterol se podílí na vývoji mozku, syntéze žlučových kyselin a hormonů.

Cukry - v mateřském mléce převažuje laktóza, z dalších galaktóza, fruktóza a malé množství dalších oligosacharidů. Laktóza usnadňuje resorpci vápníku a železa, nepřímo podporuje kolonizaci GIT laktobacilem

Vitamíny - jejich obsah v mateřském mléce většinou kryje potřeby novorozence, může jejich množství však kolísat dle výživy matky. Množství vitamínu A je v naší populaci dostatečné, v kolostru je ho 2x více než ve zralém mléce. Vitamínu E je dostatečně u žen, které mají ve stravě dostatek nenasycených mastných kyselin. Zvitamínů rozpustných ve vodě bývá nedostatkový pouze vitamín B12 u žen vegetariánek a je nutno jej dodávat. Při výlučně mléčné výživě v prvních 4 – 6 měsících života nepotřebuje zdravý kojenec žádný přídavek tekutin. Od 10. měsíce se proto doporučuje pravidelné doplňující podávání tekutin asi 200 ml za den (nejlepší je pitná voda pro kojence). V ČR se doporučuje i při plném kojení dětí, deprivovaným od slunečního záření, vitamin D dodávat.

Minerální látky a stopové prvky - koncentrace důležitých prvků – tj. sodíku, vápníku, železa, manganu, fosforu, mědi a fluoru – je v mléce žen dostatečná, pokud samy netrpí nedostatkem. Množství odpovídá požadavkům dítěte, jeho metabolické aktivitě a zralosti renálních funkcí.

Ostatní složky mateřského mléka - hormony - v mateřském mléce je větší množství oxytocinu, nadledvinkových steroidů, prostanglandinů, TSH, TRH, tyroxinu, T3, erythropoetinu a bombenzinu a dalších. Četné růstové faktory, EGF, IGF- I, HMGFI, II, III. Enzymy – proteolytické enzymy, peroxydázy, lysozym, xanthioxydáza.

Kojenec (od 6. týdne do 1 roku)

V žádném jiném věkovém období se výživa nemění tak významně jako během 1 roku života, např. stoupá potřeba energie 2x. Výživu kojence lze rozdělit na 3 období, které postupně do sebe přecházejí a každé z nich trvá cca 4 – 6 měsíců

• 1. období výhradního kojení (výhradně mléčné) - Množství vypitého mléka by se mělo denně zvyšovat o asi 50 – 70 ml až na celkový objem 500 – 600 ml / den v 10.den života. Denní potřeba mléka pro zdravého kojence 150 – 180 ml / kg / den.
• 2. přechodné období - kojení, kojení + kašovité příkrmy, počáteční mléko + kašovité příkrmy (ovocné pyré, zeleninové příkrmy, masozeleninové příkrmy) Energetické požadavky: minimálně 100 kcal / 100g. Stimulace neuropsychického vývoje – krmení lžičkou.
• 3. období smíšené kojenecké stravy : od 6. měsíce věku do 1.roku věku - mléko (mateřské nebo pokračovací, pokud už dítě nemůže být kojeno) + příkrm (hlavně zelenina a maso). Nedoporučují se žádné pevné kousky (ořechy, bobule, kousky mrkve), ani žádná tučná jídla.

Do výživy mohou zasahovat (zasahují) :

• pediatr (praktický lékař pro děti a dorost, odborný pediatr, dětský gastroenterolog)
• rodina (rodiče, prarodiče, starší sourozenci rodičů)
• okolí (známí, sdělovací prostředky)
• odborní lékaři jiných oborů (alergologové, imunologové apod.)
• léčitelé

Produkty umělé výživy

Počáteční mléko - je určeno pro zdravé, zralé děti od novorozeneckého věku do 4. měsíce věku, event. až do věku 12 měsíců. Energetický obsah se má pohybovat v rozmezí 250 – 315 kJ / 100 ml. Pokračovací mléko – je určeno pro děti od ukončeného 4. měsíce do 36 měsíce věku. Jeho podávání není vhodné, pokud kojenec dostává výhradně mléčnou stravu, lze jej podávat od okamžiku, kdy kojenec dostává příkrm. Energetický obsah se má pohybovat v rozmezí 250 – 337 kJ / 100 ml mléka. Schvaluje Česká pediatrická společnost J. E. Turkyně a konečné rozhodnutí dává hygienik ČR.